|
|
Postmodern Space in Contemporary British Fiction (Graham Swift)
MYKYTYN, Kristýna
Práce se pokusí definovat prostor ve vybraných románech současného britského autora Grahama Swifta. Teoretická část práce nejprve nastíní společenskou, politickou a literární situaci 20. století a představí literární prostředky používané v moderní, postmoderní a současné britské literatuře. Dále se práce zabývá změnou vnímání prostoru, teorií postmoderního chronotopu a vedle Grahama Swifta jsou představeni i další nejvýznamnější autoři současné britské literatury. Jádrem práce je literárněvědná analýza prostoru a krajiny románů Země vod (1983) a Mimo tento svět (1988). Cílem práce je porovnání použití postmoderních prvků a analýza vlivu historie a krajiny na osud hrdinů vybraných románů.
|
|
|
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
|
|
|
Poetika prostoru v Alexandrijském kvartetu.
Malý, Lukáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Poetiku prostoru v Alexandrijském kvartetu tvoří několikaúrovňová struktura. Tato poetika je úzce svázána s ústředním prostorem příběhu Alexandrií, která je zároveň jedním z témat románu. Jednotlivé roviny navrhuji v souvislosti s různými teoretickými koncepcemi, které následně využívám pro vlastní analýzu. Alexandrie je nejprve estetickou kulisou příběhu, kterou ztvárňují popisné pasáže. Silně subjektivní a lyrizované popisy města zakládají celkové naladění vyprávění a potenciálně podporují experienciální iluzi čtenáře. Alexandrie a její specifičnost je dále modulována a tematizována jejími ozvláštněnými makrostrukturními podmínkami, které ohraničují Alexandrii jakožto autonomní fikční prostor s vlastními pravidly uvnitř fikčního světa románu. Součástí poetiky prostoru v románu je i ztvárnění časoprostorových aspektů skutečnosti (chronotopu), a to jak na úrovni příběhu, tak na úrovni vyprávění. Alexandrie je dále explicitní rétorikou i skrze sémantickou indexaci personifikována a vstupuje do sémantických vztahů s postavami a událostmi. Jednotlivé úrovně se komplementárně doplňují a jsou součástí sémantického gesta románu. Alexandrie se stává samostatným znakem, mytickou entitou, jejíž význam interpretuji v poslední části této diplomové práce. V závěru jsou naznačeny možnosti srovnání poetiky...
|
|
|
Analýza rytmů a proměna místa: Náplavka Rašínovo nábřeží
Kravka, Jan ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Lehečka, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou rytmů (Lefebvre 2004) náplavky Rašínova nábřeží. Práce klade důraz na pozorování časoprostorové proměny tohoto místa. Dlouhodobé soustavné navštěvování a smyslové vnímání zkoumaného místa jsem doplnil jak kvalitativními rozhovory s aktéry, kteří svou správcovskou či podnikatelskou činností utvářejí rytmus tohoto místa, tak i četbou odborných historických publikací. Na základě prováděného zúčastněného pozorování a následné analýzy rytmů jsem interpretoval, co tyto rytmy vypovídají o každodenní sociální realitě zkoumaného místa v konkrétním čase, tedy jak je tento prostor skrze rytmy produkován. Užil jsem také související koncepty chronotop (Crang 2001; Osman, Mulíček, Seidenglanz, 2010, 2015) a chronopolis (Osman, Mulíček, Seidenglanz, 2011, 2017). Práce ukazuje, že soulad rytmů na náplavce, tedy zdejší eurytmie, je v současnosti utvářena nerušeným pohybem chodců, běžců a cyklistů po ploše náplavky, pravidelným konáním farmářských trhů a dalších společenských akcí a také proudem řeky a jejím rytmem, společně s prouděním veškeré dopravy po silnicích, mostech a řece. Z hlediska rytmu představuje řeka "rytmickou spojnici" mezi náplavkou a jinými místy, zároveň se jedná o spojení s širším kontextem Prahy. Podobně je tomu v případě vlakové dopravy, kdy se jedná o...
|
|
|
Úloha prostoru v psychlogických románech Vlčí jáma a Helimadoe
Valešová, Markéta ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá způsoby výstavby narativního prostoru a jeho funkcí v rámci dvou románů psychologické prózy: Vlčí jámy Jarmily Glazarové a Helimadoe Jaroslava Havlíčka. Narativní prostor je proto studován ve vztahu k postavě, která tvoří ohnisko zájmu psychologické prózy. Práce se nejprve věnuje charakteristice postav, když vychází z koncepce chronotopů, kterou vypracoval Michail M. Bachtin, a následně se zaměřuje na naratologické přístupy zastoupené teoretiky jako je Marie-Laure Ryanová, která se věnuje kognitivním mapám ve smyslu mentálních modelů prostorových vztahů, a Gabriel Zoran. Zvláštní pozornost je zaměřena na prostorové rámce zkoumané Ruth Ronenovou, díky nimž je možné sledovat celkovou charakteristiku narativního prostoru. Práce hodnotí možnosti analýzy narativního prostoru pro interpretaci vybraných děl psychologické prózy a porovnává přínos dvou odlišných přístupů ke zkoumání narativního prostoru. KLÍČOVÁ SLOVA Helimadoe, Vlčí jáma, narativní prostor, chronotop, Michail M. Bachtin, prostorový rámec
|
|
|
Space-time breakdown in Julio Cortázar's fantastic tales
Krejčová, Veronika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Ako už sám názov prezrádza, táto práca pojednáva o problematike zvratov časových a priestorových v tvorbe Julia Cortázara (1914-1984). Tento Argentínsky spisovateľ sa venoval prevažne žánru fantastická poviedka. Radí sa k najdôležitejším predstaviteľom tohto žánru v oblasti Río de la Plata, no veľkú časť života prežil v Paríži, kde aj tvoril. Pomocou rôznych literárnych kritikov a teoretikov sa pokúsim o definíciu časo- priestorových zvratov v jeho tvorbe. Tzvetan Todorov vo svojom diele Úvod do fantastickej literatúry odlišuje tri kategórie fantastickosti: čudné, fantastické a úžasné. Kritička Ana María Barrenechea vo svojej vitálnejšej teórií delí fantastický žáner na tieto tri kategórie: prirodzený, neprirodzený, zmes oboch. Ako príklad nám poslúžia štyri autorove fantastické poviedky, na ktoré následne aplikujem spomínané teórie, no zároveň však poukážem na nejednoznačnosť a zastaranosť teórií a ponúknem nové alternatívne riešenia. Veľkou časťou k tomu prispeje názor španielskeho kritika fantastickej literatúry Davida Roasa. Je čas a priestor v literatúre dôležitý? A čo je to Cortázarov Pocit fantastickosti? Pokúsim sa odpovedať na tieto otázky a inšpirujúc sa teóriou Michaila Bachtina sa pokúsim navrhnúť nový tzv. cortazariánsky chronotop. Nakoniec sa pozrieme na historický vývoj fantastickej...
|
|
|
Město Kodaň jako topos v současné dánské literatuře
Stanjurová, Martina ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
(česky) Cilem bakalařske prace je analyzovat město Kodaň jako topos v současne danske literatuře na přikladu tvorby dvou soudobych danskych autorů Jana Sonnergaarda a Katrine Marie Guldager. V prvni kapitole jsou tito autoři a zkoumane povidkove sbirky Kobenhavn a trilogie Radiator kratce představeni. Na teoreticke rovině se prace zabyva strukturou literarniho prostoru, jsou vysvětleny pojmy topos a chronotop, samostatnou kapitolu tvoři pojednani o zobrazeni městskeho prostoru v literatuře na zakladě myšlenek Daniely Hodrove. Interpretačni čast je zaměřena na specifika jednotlivych autorů v zobrazovani města a postupy, ktere jsou pro tento učel použivany, jako např. motiv setkavani a pohyb po městě u Guldager. U Sonnergaarda je patrny rozdil mezi centrem a periferii, změny ve městske struktuře. Autoři shodně zobrazuji Kodaň jako dynamicke velkoměsto vykazujici však znaky provinciality.
|
|
| |
|
|
Poetika prostoru v Alexandrijském kvartetu.
Malý, Lukáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Poetiku prostoru v Alexandrijském kvartetu tvoří několikaúrovňová struktura. Tato poetika je úzce svázána s ústředním prostorem příběhu Alexandrií, která je zároveň jedním z témat románu. Jednotlivé roviny navrhuji v souvislosti s různými teoretickými koncepcemi, které následně využívám pro vlastní analýzu. Alexandrie je nejprve estetickou kulisou příběhu, kterou ztvárňují popisné pasáže. Silně subjektivní a lyrizované popisy města zakládají celkové naladění vyprávění a potenciálně podporují experienciální iluzi čtenáře. Alexandrie a její specifičnost je dále modulována a tematizována jejími ozvláštněnými makrostrukturními podmínkami, které ohraničují Alexandrii jakožto autonomní fikční prostor s vlastními pravidly uvnitř fikčního světa románu. Součástí poetiky prostoru v románu je i ztvárnění časoprostorových aspektů skutečnosti (chronotopu), a to jak na úrovni příběhu, tak na úrovni vyprávění. Alexandrie je dále explicitní rétorikou i skrze sémantickou indexaci personifikována a vstupuje do sémantických vztahů s postavami a událostmi. Jednotlivé úrovně se komplementárně doplňují a jsou součástí sémantického gesta románu. Alexandrie se stává samostatným znakem, mytickou entitou, jejíž význam interpretuji v poslední části této diplomové práce. V závěru jsou naznačeny možnosti srovnání poetiky...
|
|
|
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
|
host ::
RSS.